All Posts By

tomaszyskal

Nájem aneb pravdivé lži

By | Pronájem | One Comment

Nikdy se nesetkáte s větší lží a intrikou, jako když hledáte nájemníka do své nemovitosti. Samozřejmě, že záleží, co pronajímáte, ale jak u levných pronájmů, tak u dražších se pravidelně setkávám s nájemníky, kteří jsou ochotni udělat takřka cokoli, aby ho získali pro sebe. 

Často si lidé myslí, že je lepší, když si nemovitost pronajmou sami, že tak získají rychleji nájemníka, protože provize pro makléře by mohla celý pronájem zpozdit, ale je tomu opravdu tak? Dokáže si člověk, který s pronájmy začíná a nebo měl na předešlého nájemníka ,,štěstí“ představit, co ho může potkat?

Musím říct že u pronájmů do 13-14.000,- + energie se setkávám asi v 70 % případů s tím, že zájemci neříkají z nějakého důvodu pravdu. Díky tomu, že trh s byty je v mém hlavním působišti (Pardubice) omezený, tak se setkávám s těmi samými zájemci opakovaně. V některých případech jejich chování rozumím, někdy to jsou matky samoživitelky, zahraniční zaměstnanci, kteří už jsou v hledání po svém novém domově zoufalí a jsou Vám schopni říct cokoli, aby bydlení dostali. 

Ale setkávám se čím dál častěji s klienty, kteří na pronájem ani nevydělají a chybí jim určitá finanční gramotnost, která neohrožuje při jejich počínání jen je, ale především důvěřivé pronajímatele. 

Pronajímatelé si to neuvědomují, ale tito lidé mívají zpravidla i více exekucí a netrápí je skutečnost, že na nájem nemají. Jednoduše jim stačí zaplatit první a pak mají spoustu času, protože pokud máte nájemní smlouvu staženou z internetu a daného člověka si dostatečně neprověříte, tak za to draze zaplatíte.

Naposledy jsem se setkal s mým novým klientem, který si svoje byty pronajímal dříve sám. Jeho nájemníci jsou většinou stálí několik let a on je s nimi spokojený. Podařilo se mu získat malý domeček v příšerném stavu, který si sám opravil, nechal vybavit velmi dobrými materiály, zařídil prvotřídní kotel a rozhodl se nájemce hledat sám. Našel ho velmi rychle, jednalo se o rodinu se dvěma dětmi ve školním věku, první dva měsíce vše fungovalo, jak má. Třetí měsíc ale nájemník nezaplatil. Můj klient ho oslovil, aby nájem co nejdříve zaplatil, což mu samozřejmě bylo slíbeno, ale nic nepřišlo. S příchodem zimy se na mě obrátil, že neví, co s tím, že do domku dokonce odstřihly plyn kvůli tomu, že ten nájemníci nezaplatili už od doby, co se nastěhovali. Může se zdát, že to není problém, ale když na 60m2 žijí čtyři lidé bez tepla, tak samozřejmě přestanou prostor větrat a volí jiné způsoby vytápění (například elektrické přímotopy). Člověk vydechne za den kolem 2l vodní páry, což samozřejmě při nevětraných prostorech může způsobit znehodnocení majetku (vznikají především plísně). 

Nájemníky podle zákona jen tak vyhodit z pronájmu nemůžete, už z morálního hlediska, když víte, že mají děti, které nemají kam jít. Ale co s tím? Policie Vám ve většině případů moc nepomůže a pokud se nejedná o velmi malé děti, tak Vám ani sociální správa ochrany dětí nepomůže. Alespoň ne hned (pokud není na přímo ohroženo zdraví dětí). Jediná možnost byla obrátit se na soud, což může trvat i déle než půl roku. 

Pokud máte štěstí a soud proběhne rychle, tak Vaše starosti nekončí, nejenom že dlužný nájem za X měsíců nejspíše už nikdy neuvidíte, ale musíte zaplatit za zpětné připojení plynu nebo i elektřiny a zaplatit opravu bytu.

Takže je asi potřeba uvědomit si, jestli volit pronájem přes dobrého realitního makléře, který Vám může najít ověřené klienty velmi rychle nebo hledat tzv. na vlastní pěst. A věřte, že málokdy těmto lidem vadí zaplatit provizi RK. Ta do určité míry za tyto klienty i zodpovídá, ale především omezí riziko na nejnižší možnou úroveň. 

Věřte, že spravedlnost neměří v tomto případě stejně, každému je jedno, jestli za byt splácíte hypotéku a nemáte z čeho. Je doba NÁJEMNÍKŮ a ne PRONAJÍMATELŮ ☺

Prodám Vám, co není moje

By | Prodej | No Comments

V začátcích své práce jsem na nové náběry chodil ještě s jedním kolegou. Naše společnost začala uvažovat o přímých odkupech nemovitostí, takže jsem po klientech nechal kolovat, že pokud by věděli o nemovitostech, které jejich majitelé prodávají ve ,,spěchu“ (potřebují získat rychle peníze), tak je možnost to od nich odkoupit na přímo. 

Netrvalo to ani týden a přišly mi hned dvě žádosti na odkup. V obou případech se jednalo o rodinné domy v okolí Pardubic. V té době se tu prodávalo cokoli, hned a za velmi vysoké ceny, takže jsem neváhal a s kolegou vyrazil na první dům asi 15 km od Pardubic. 

Dům ležel na poměrně velkém pozemku a vedle k němu od plotu dlouhá příjezdová cesta. I když nosím dost silné kontaktní čočky, tak ani bez nich bych si nedokázal nepovšimnout velké mužské postavy, která je nasoukána do trička velikosti S. Pán byl velmi vstřícný a hned nás pozval dál. Z venku byl dům v devastujícím stavu a uvnitř to nebylo o nic lepší. Vzal nás do obývacího pokoje, kde pobíhaly dvě malé děti a další tři dospělí členové rodiny spali na sedačkách okolo nás. Pána to očividně moc netrápilo, ale pro nás to byla zase nová zkušenost. Vysvětlil nám, jaká je situace, že potřebuje co nejdříve peníze z rodinných důvodů a že kdyby nám to nevrátil, tak nám přenechá celý dům. Tahle nabídka je samozřejmě lákavá, ale neproveditelná, protože dům nebyl jeho a pán si myslel, že si to nijak nezjistíme. 

V podstatě stejná skutečnost nás čekala i při návštěvě druhé nemovitosti na výkup, akorát s tím rozdílem, že tady ½ byla předmětem blížící se dražby a druhá ½ domu byla vydražena už dříve jinou společností.

Takže jak si lidé myslí, že jsou realitní makléři často podvodníci, tak tato vlastnost není v makléřích, je v lidech ☺ 

Naháč na prohlídce

By | Zvláštnosti | No Comments

Už jsem měl tu možnost za svůj život dělat spoustu zajímavých prací, poznal jsem v předešlých zaměstnáních a brigádách nespočet lidí. Můžu říct, že až vstupem na realitní trh jsem začal dělat opravdu zajímavou práci. 

Ve spoustě zaměstnání se setkáváte často s určitou skupinou klientů nebo kolegů. Pokud byste se rozhodli pracovat v realitách, tak s velmi malou částí klientů se budete potkávat nějak pravidelně. Proto je to asi i pro mě zajímavé zaměstnání. Protože nikdy nevíte, koho potkáte. 

V roce 2019 jsem vstoupil na realitní trh v Praze, úplně jsem do té doby po něm netoužil, ale díky tomu, že to byl můj další krůček po mém pracovním žebříku, a i díky tomu, že se jednalo o prodej na doporučení, tak jsem rád přijal. 

Praha se ostatním městům v prodeji vymyká. Nejenom že jsou zde velmi vysoké ceny za metr, ale je tu i o tyto nemovitosti velmi velký zájem. Během prvního dne prohlídek, které probíhaly od 8 ráno do 19:30 večer se dostavilo okolo patnácti zájemců. Musím říct, že už to je pro makléře náročnější a na to, co mě mělo potkat před poslední prohlídkou jsem rozhodně připravený nebyl.

Asi deset minut před poslední prohlídkou jsem šel čekat na klienta před dům. Oslovila mne tu paní, která akorát vcházela do mého vchodu s prosbou, zda bych se i k nim nepodíval na byt. Zdálo se jí a jejímu partnerovi, že je účtován nepřiměřeně vysoký nájem. Rád jsem svolil, nikdy nevíte, koho při svoji práci potkáte, a i tato paní mohla být do budoucna mojí klientkou. Ale kdybych věděl to, co dnes, nikdy bych do toho bytu nešel….. Paní mne zavedla do přízemního bytu, ve kterém bylo poměrně málo světla. Nekuřáka, jako jsem já, už ve dveřích zarazil neobyčejně velký kouřový mrak. Byt byl opravdu malý. Celý neměl více než 30m2 a hlavní pokoj, který sloužil jako obývací pokoj, ložnice + kuchyň v jednom měl ještě jednu přednost a to velké zamřížované okno. Zády ke mně seděla postava muže, který se hned ptal, koho paní vede. Po odpovědi, že realitního makléře, jsem byl od něj vřele pozván ke stolu, u kterého seděl. Do té doby to pro mne byla ještě normální prohlídka bytu. Pozvání jsem přijal a jakmile jsem se u stolu posadil, zjistil jsem, že tu v pořádku opravdu něco není. Pán byl od pasu dolů úplně nahý. Potkal jsem už hodně zajímavých lidí, ale na tohle jsem rozhodně připravený nebyl. Očividně ho to vůbec netrápilo a první jeho otázka byla jaký alkohol si dám? Od mala jsem byl vychováván ke slušnosti k jiným lidem, ale musím uznat, že nadcházející 3 minuty v bytě byly nejdelší v mém životě. Dodnes nevím, co mi tam vyprávěli, moje oči se upínaly jen na dveře na opačném konci místnosti. Poslední troškou do mlýna byla jeho otázka na jeho partnerku, kde má svoje klíče od bytu, že zamkne, ať jim tam nikdo neleze. V tomhle okamžiku jsem vstal, omluvil se a odešel pryč. Tak rychle z bytu jsem ještě nikdy nebyl, ale rozhodně jsem nechtěl čekat co by se stalo po zamčení dveří.

Takže tahle práce dokáže být někdy dost psychicky náročná, ale vstup na trh byl pro mne zážitkem, na který jen tak nezapomenu ☺