Už jsem měl tu možnost za svůj život dělat spoustu zajímavých prací, poznal jsem v předešlých zaměstnáních a brigádách nespočet lidí. Můžu říct, že až vstupem na realitní trh jsem začal dělat opravdu zajímavou práci.
Ve spoustě zaměstnání se setkáváte často s určitou skupinou klientů nebo kolegů. Pokud byste se rozhodli pracovat v realitách, tak s velmi malou částí klientů se budete potkávat nějak pravidelně. Proto je to asi i pro mě zajímavé zaměstnání. Protože nikdy nevíte, koho potkáte.
V roce 2019 jsem vstoupil na realitní trh v Praze, úplně jsem do té doby po něm netoužil, ale díky tomu, že to byl můj další krůček po mém pracovním žebříku, a i díky tomu, že se jednalo o prodej na doporučení, tak jsem rád přijal.
Praha se ostatním městům v prodeji vymyká. Nejenom že jsou zde velmi vysoké ceny za metr, ale je tu i o tyto nemovitosti velmi velký zájem. Během prvního dne prohlídek, které probíhaly od 8 ráno do 19:30 večer se dostavilo okolo patnácti zájemců. Musím říct, že už to je pro makléře náročnější a na to, co mě mělo potkat před poslední prohlídkou jsem rozhodně připravený nebyl.
Asi deset minut před poslední prohlídkou jsem šel čekat na klienta před dům. Oslovila mne tu paní, která akorát vcházela do mého vchodu s prosbou, zda bych se i k nim nepodíval na byt. Zdálo se jí a jejímu partnerovi, že je účtován nepřiměřeně vysoký nájem. Rád jsem svolil, nikdy nevíte, koho při svoji práci potkáte, a i tato paní mohla být do budoucna mojí klientkou. Ale kdybych věděl to, co dnes, nikdy bych do toho bytu nešel….. Paní mne zavedla do přízemního bytu, ve kterém bylo poměrně málo světla. Nekuřáka, jako jsem já, už ve dveřích zarazil neobyčejně velký kouřový mrak. Byt byl opravdu malý. Celý neměl více než 30m2 a hlavní pokoj, který sloužil jako obývací pokoj, ložnice + kuchyň v jednom měl ještě jednu přednost a to velké zamřížované okno. Zády ke mně seděla postava muže, který se hned ptal, koho paní vede. Po odpovědi, že realitního makléře, jsem byl od něj vřele pozván ke stolu, u kterého seděl. Do té doby to pro mne byla ještě normální prohlídka bytu. Pozvání jsem přijal a jakmile jsem se u stolu posadil, zjistil jsem, že tu v pořádku opravdu něco není. Pán byl od pasu dolů úplně nahý. Potkal jsem už hodně zajímavých lidí, ale na tohle jsem rozhodně připravený nebyl. Očividně ho to vůbec netrápilo a první jeho otázka byla jaký alkohol si dám? Od mala jsem byl vychováván ke slušnosti k jiným lidem, ale musím uznat, že nadcházející 3 minuty v bytě byly nejdelší v mém životě. Dodnes nevím, co mi tam vyprávěli, moje oči se upínaly jen na dveře na opačném konci místnosti. Poslední troškou do mlýna byla jeho otázka na jeho partnerku, kde má svoje klíče od bytu, že zamkne, ať jim tam nikdo neleze. V tomhle okamžiku jsem vstal, omluvil se a odešel pryč. Tak rychle z bytu jsem ještě nikdy nebyl, ale rozhodně jsem nechtěl čekat co by se stalo po zamčení dveří.
Takže tahle práce dokáže být někdy dost psychicky náročná, ale vstup na trh byl pro mne zážitkem, na který jen tak nezapomenu ☺
